Centrální žilní katétr
Centrální žilní katétr se zavádí do ve většině případů do povodí žil, které ústí do horní duté žíly. CŽK zavádí lékař s asistencí sestry a je nutné mít zvládnutou problematiku toho zavádění. Následnou péči o CŽK přebírá sestra k tomu kvalifikovaná a je nutné, aby péče byla velmi profesionální. Vše musí být řádně dokumentováno a pečlivě sledováno.
Indikace CŽK :
- podávání parenterální výživy po velkých OP, popálení a sepsi
- při déletrvající infúzní léčbě
- akutní a kritické stavy
- měření CŽ tlaku při zavedení do nitrohrudního úseku HDŽ
Vstupy vhodné pro CŽK :
- V.subclavia - vpich lze umístit pod klíčkem - iftraklavikulárně a někdy, ale méně často nad klíčkem - supraklavikulárně
- V. jugularis interna - je nejlépe přístupná mezi oběma hlavami kývače a postranní ploše krku při hlavě otočené na opačnou stranu. Toto se užívá při neúspěšné punkci v. subclavia a při náhlých příjmech.
- V. jugularis externa - viditelná pod kůží na postranní ploše krku - využívá se vzácně.
- Žíly v loketní jamce :
- - v. mediana cubiti
- - v. basilica
- Žíly na paži - užívají se jen vzácně
- Stehenní žíla - punkce se dělá asi 3 cm pod tříselným vazem, katétr prochází stehenní žílou do v. illiaca
Příprava a asistence u zavedení CŽK
Nejdůležitější je opět důkladná informovanost kliente, kterou provádí sestra spolu s lékařem.Po té musíme klienta informovat o poloze. Do které bude položen, aby se zákrok mohl provést. Společná je poloha rovně na zádech a u zavádění do v. subclavia a v. jugularis.interna je nutné, aby klient otočil hlavu na opačnou stranu. Doporučuje se také pro lepší zavedení lehce podložit stejnostrannou lopatku. U zavádění do stehenní žíly se lehce podloží stejnostranná kyčel. Ochlupení na hrudníku nebo v oblasti ohanbí se ostříhá dle potřeby lékaře. Klienta bychom také měli informovat o tom, že při výkonu stále budeme s ním aže bude přikryt rouškou, ale bude mít výhled.
Potřebné pomůcky :
1. Sterilní instrumentační stolek
2. Zvolená souprava s katétrem
3. Injekční stříkačka o objemu 20 ml
4. Sterilní fyziologický roztok
5. Spojovací hadička
6. EKG
7. Šicí materiál
8. Desinfekce
9. Emitní miska
10. Sterilní rukavice
11. Sterilní tampony a čtverce
12. Lepení
13.Čepičky na zakrytí vlasů a ústenky
Jak to všechno probíhá :
Pokud je tedy místo vpichu připraveno, tak se očistí 70% benzinolihem a odesinfikuje se 2% jodovou tinkturou nebo se využije Betadine. Sestra sterilně vyjme soupravu s katétrem z obalu a položí ho na sterilní plochu na tácku. Klientovi je provedena místní anestézie. Sestra sleduje reakci klienta na vpich a stále se musí sledovat křivka EKG při prostupu katétru do HDŽ. K zavedenému katétru se připojí spojovací systémy. Katétr se uloží do vhodné polohy a pevně se fixuje ke kůži klienta. Místo vpichu se musí zakrýt krycí vrstvou.
Po skončení výkonu musíme sledovat :
1. zda infúzní pumpy nehlásí zvýšené tlaky, což by asi znamenalo, že se katétr opírá o stěnu žíly
2. Zda při pohybu klienta nevznikají dystrimie
3. Objednat RTG snímek s nástřikem kontrastní látkou a při dobrém výsledku můžeme podávat infúze určené pro CŽK
4. Při výměně infúzních souprav musíme vždy kontrolovat, zda jsou spony a svorky pečlivě uzavřené ( vznik vzduchové embolie )
5. První den je nutno sledovat krytí a místo vpichu
6. Vše zaznamenat do dokumentace a řádně ji vézt
Možnosti kontroly polohy kanyly :
1. odhadem dle délky zavedeného úseku kanyly
2. RTG kontrolou
3. solným můstkem
Kontrola pomocí solného můstku se dnes již velmi rozšířila a je jednou z nejpřesnějších metod. Princip solného můstku je ve snímání endokavitálního EKG, kdy vodivá dráha k zavedenému konci katétru je vytvořena elektrolytickým roztokem ( např.: 10% NaCl ) Za správnou polohu považujeme přítomnost negativní vlny P. Polohu konce lze odhadnout s přesností až 1,5 cm. Toto vyšetření je mnohem rychlejší než RTG a také mnohem levnější a klient není zatěžován RTG zářením.
Zásady ošetřování CŽK :
Vždy se musíme řídit aseptickými požadavky. Místo vpichu se převazuje minimálně 1x denně a je nutné místo vpichu sledovat. Většinou se dělá převaz po celkové hygieně, a nebo když je to nutné. Pokud je nutný přechodný uzávěr katétru provádí se heparinová zátka. Před napojením nové infúzní soupravy se musí heparinová zátka odsát a katétr se musí propláchnout 5 ml fyziologického roztoku.. I.v. soupravy, prodlužovací hadičky a kohoutky se mění po 72 hodinách. Někdy se interval zkracuje i na 24 hodin a okamžitá výměna se provádí po podání transfúze, znečištění soupravy a podezření na infekci.
Zrušení katétru :
Katétr se ruší, není - li již nutný a nebo v případě, že je podezření na katétrovou infekci nebo sepsi. Musíme provézt odběr kultivace z místa vpichu, odběr krevního vzorku z katétru na hemokulturu před jeho vytažením a odeslání sterilně odstřižené špičky katétru po vytažení na kultivaci.
Dokumentace při CŽK :
- indikace zavedení
- souhlas klienta, pokud je to možné
- volba katétru
- umístění vstupu
- provedení výkonu
- kontrola průběhu katétru a výsledky RTG zobrazení s i.v. nástřikem
- komplikace a jejich řešení
- převazy
- výměny katétru
- zrušení katétru
- datum a hodina zavedení a rozpis dní dopředu
- rozpis infúzí
- výsledky kultivací
- potenciální a nynější oš. diagnosy
Dokumentace je velmi důležitou součástí ošetřování. Je nutné, aby byla kvalitně vedena, protože je to i dorozumíváním při nepřítomnosti jedné ze sester či lékařů.
Komplikace, které mohou nastat :
Komplikace můžeme rozdělit na komplikace časné a pozdní.
Časné komplikace :
- nesprávná poloha katétru
- chybné zavedení katétru
- hemotorax
- pneumotorax
- poškození nervů
- hematom
- embolizace katétru nebo jedné z jeho částí
- srdeční dystrimie
- vzduchová embolie
- perforace žilní stěny
Pozdní komplikace :
- trombosa
- tromboflebitida
- trombembolie
- hydrotorax
- vzduchová embolie
- Infekce
- Sepse
Preventivní opatření :
1. vhodné místo vpichu
2. aseptické postupy při ošetřování
3. minimálně 1x denně kontrolovat místo a okolí vpichu
4. dobrá manipulace s klientem a jeho poučení a manipulaci
5. převaz 1x denně a i více, pokud je to nutné
6. měnění soupravy při podání krevních derivátů a znečištění
7. systém nerozpojujeme, kontrola svorek
8. katétr zaveden po dobu 7 - 14 dnů
9. desinfekce rukou zdravotníků
Jednotlivé komplikace :
Infekce - projevuje se třesavkou a zvýšenou teplotou. Sestra informuje lékaře a pokud je příčinou teploty CŽK musíme jej vyjmout. Ještě než jej vyjmem musíme provést odběry na kultivační vyšetření z místa vpichu a odběr na hemokulturu a odesílá se sterilně ustřižená špička katétru.
Vzduchová embolie - riziku jsou vystaveni klienti se spontánním dýcháním. Při nesouladu s ventilátorem a klienti v poloze se zvýšenou horní polovinou těla. Sestra informuje lékaře a klienta uloží do vodorovné polohy. Při výměně soupravy poučíme klienta o tom, aby se celou dobu vyměnění soupravy pokusil zadržet dech. Po té se ještě musí provést kontrolní snímek na RTG, aby se zjistilo, zda je katétr dobře uložen.
Pneumotorax - riziko vzniku je zvýšené u klientů se soudkovitým hrudníkem a se značným emfyzémem, u klientů obézních na ventilátoru a u klientů s kyfoskoliozou. Příčinou je, že jehla pronikne při punkci do povrchu plíce skrz pohrudnici. Pokud toto nastane, lékař rozhodne o drenáži hrudníku a po té se provede kontrolní RTG snímek.
Tromboza - vznikne po podráždění cévní stěny katétrem a při nedostatečném průtoku. Projevuje se otokem stejnostranné oblasti krku, obličeje a někdy i paže. Sestra lékaře včas musí informovat a katétr se vyjme a rozhodne se o následné antikoagulační léčbě.
Neprůchodnost katétru - vznikne např. po chybném podání vzájemně se srážejících látek. Pokud je tedy katétr neprůchodný musíme řádně zkontrolovat jeho průběh a po té zkusit aspirovat. Nikdy nesmíme vtlačit obsah stříkačky do krevního řečiště. Pokud nejde aspirace provézt informuje sestra lékaře.
Povová Markéta
Další v oboru:
Koxartróza dx. k totální endoprotéze - Oše. diag. dle Gordonové
Kanylace periferní žíly
Hyperbarická oxygenoterapie
Podkožní porty
Nazokomiální nákazy
Profese všeobecné zdravotní sestry v minulosti a dnes