Fandor se pěkně rozepsal o způsobech jak si nabušit angličtinu do hlavy. S problémem nekomfortní angličtiny se setkávám poslední půlrok čím dál tím více. Občas to jde hůře (aneb jak získat zelenou kartu) a někdy lépe (rozhovory s Anutkou z Mediaplazza na téma jak zvýšit zisk). Angličtinu jsem se nikdy neučil, kromě mého jedno-semestrového pokusu studia na vysoké škole (kde jsem naučil akorát výslovnost “i have”). Takže umím akorát to, co mám načtené (manuály k autu a programování) a odposlouchané (filmy). Kolegové z toho mají celkem srandu, říkají že mluvím “čengliš”. K obyčejnému čtení textu nebo jednoduchému hovoru (za kolik to naprogramuji) to stačí.
Hlavní problém komfortní znalosti angličtiny popisuje Fandor takto:“Komfortním užíváním angličtiny myslím situaci, kdy používáte angličtinu na takové úrovni, že vás to neobtěžuje”. A v tom je problém, mě to obtěžuje, při komunikaci nedokážu myslet v angličtině, ale myslím v češtině (“Musel jsem u toho moc přemýšlet a soustředil jsem se víc na angličtinu než na samotné sdělení”). Díky zajímavému článku jsem se rozhodl, že zkusím někam při nejbližší příležitosti vycestovat.
Taky Vás brzdí neschopnost myslet v angličtině?
Ucit se, ucit se, ucit se…. Bez anglictiny se uz clovek neobejde.